Jak již bylo zmíněno Isaac Newton o morových prázdninách vůbec nezahálel. V roce 1665 učinil velké objevy právě v matematice. 13. listopadu téhož roku vydal spis „Úvaha o fluxích a jejich aplikacích na problém tečen a křivosti čar.” Newton analyticky zjišťoval tečny křivek a křivosti čar. Ve svých výpočtech nutně potřeboval nekonečně malé, ale nenulové rozměry i čísla. Tak […]
Číst →Newton v roce 1664 [1] zobecnil binomickou větu v řadu do formy nekonečné mocninné řady, platné pro libovolné reálné exponenty. Jde o pravidlo, jak umocnit dvojčlen na libovolnou mocninu, která nemusí být nutně přirozeným číslem. Celý text se vzorci v PDF je zde: Zobecnění binomické věty
Číst →Díky svému cestování Isaac Barrow seznámil Newtona s matematikou, vévodící evropskému kontinentu. Ve Francii již uzrála půda pro zavedení infinitesimálních metod do matematiky. Mezi přední matematiky patří Blaise Pascal a Pierre de Fermat. Newton ve svých 23 letech pochopil a dovedl používat metodu výpočtu derivací algebraických funkcí, právě již zmíněného Fermata. Newton vytvořil z jednotlivých samostatných metod jiných autorů jednotný […]
Číst →Právě v 16. a 17. století se rodí základy mechaniky, založené na experimentech a obecných fyzikálních zákonech [27]. V roce 1639 Jan Marek Marci publikoval spis s názvem „De proportione motus seu regula sphygmica ad celeritatem et tarditatem pulsuum“, který bychom mohli přeložit jako „O úměrnosti pohybu neboli o sfygmickém (nárazovém) pravidle k bezchybnému určování rychlosti a pomalosti nárazů z jejich pohybu vyvolaného geometrickými […]
Číst →