Newton má co se týče barev i svého odpůrce – Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832). Ten v roce 1810 vydal „Nauku o barvách”, které si posléze cenil více než svých básní. Z pozorování odlesků na sněhu vydedukoval, že barva je příbuzná stínu, se stíny se spojuje a v nich se i zjevuje. Barva je pouze zakalení […]
Číst →Hooke kritizoval Newtonovo tvrzení oprávněně, neboť novou korpuskulární teorií světla nebylo možné objasnit všechny výsledky známých pokusů, zejména ohyb světla a vznik barev na tenkých vrstvách. Nevraživost Hooka a Newtona se prohlubovala nejen z důvodu optiky, ale i mechaniky. Dokonce jednou při přednášce o světle vykázal Newton Hooka ze sálu. Nenávist to byla doslova až za hrob, proto když […]
Číst →Newton přemýšlel nad tím, jak lidské oko vnímá tyto barvy. Jeho úslovím bylo, že nevymýšlí hypotézy, ale dělá pokusy a z nich usuzuje závěry. Měl dost sporů, které vznikly díky pokusům s hranoly. V roce 1671, kdy světu předal zrcadlový dalekohled, se Newton stal členem Royal Society. Jeho kolega Robert Hooke s velkými sympatiemi přijal Newtonův vynález […]
Číst →
Newton už jako bakalář rád pozoroval Měsíc a komety. Neváhal za optické přístroje utratit značnou částku peněz. Velmi ho mrzelo, že dalekohledy jsou nedokonalé. Nejprve si myslel, že je to tím, že si pořizuje levné dalekohledy s malým zvětšením, ale záhy zjistil, že celkově dalekohledy mají dvě závažné optické vady neboli aberace. Jedna z nich je chromatičnost […]
Číst →
Isaaca Newtona napadlo v jednom lednovém dni roku 1666 učinit pokus se světlem. Dokonale zabednil celou místnost. Do jedné okenice vyvrtal malou dírku tak, aby jí mohlo pronikat sluneční světlo. Tento paprsek namířil na protější stěnu, kde se mu zobrazila jasná skvrna. Pak postavil do jeho cesty trojboký hranol a objevila se mu na stěně duha. […]
Číst →