V té době mělo mnoho vědců problém s přijetím Newtonových myšlenek, a proto on sám přišel s hypotézou éteru, jakožto tajemného prostředí bez hmoty a hustoty, které gravitační přenos umožňovalo. Éter proniká veškerými tělesy, směřuje stále k zemi a táhne tato tělesa za sebou [7], [36]. Newton se o éteru nezmiňuje v knize o Optice (1704). Ani v […]
Číst →Newton přemýšlel nad tím, jak lidské oko vnímá tyto barvy. Jeho úslovím bylo, že nevymýšlí hypotézy, ale dělá pokusy a z nich usuzuje závěry. Měl dost sporů, které vznikly díky pokusům s hranoly. V roce 1671, kdy světu předal zrcadlový dalekohled, se Newton stal členem Royal Society. Jeho kolega Robert Hooke s velkými sympatiemi přijal Newtonův vynález […]
Číst →Období mezi roky 1667 až 1696, kdy je Isaac Newton převážně badatelem a z části i univerzitním učitelem, prožívá velmi skromně a navenek tak trochu jednotvárně. Nikdy necestoval mimo Anglii, prakticky neměl důvěrných přátel, ale nebyl škarohlíd, občas si zašel na partičku karet a jako muž šetrný zapisoval si do deníčku své výdaje za knihy, přístroje, ale i […]
Číst →
Newton už jako bakalář rád pozoroval Měsíc a komety. Neváhal za optické přístroje utratit značnou částku peněz. Velmi ho mrzelo, že dalekohledy jsou nedokonalé. Nejprve si myslel, že je to tím, že si pořizuje levné dalekohledy s malým zvětšením, ale záhy zjistil, že celkově dalekohledy mají dvě závažné optické vady neboli aberace. Jedna z nich je chromatičnost […]
Číst →V roce 1663 díky daru bohatého soukromníka Henryho Lucase [12] (1610 – 1663) vznikla na Trinity College lucasovská katedra matematiky, na níž se stal prvním profesorem Barrow a po něm Newton. Henry Lucas ve své poslední vůli odkázal univerzitě svou knihovnu o čtyřech tisících svazcích a zanechal instrukce pro nákup půdy, jejíž výnos 100 liber za rok měl sloužit jako […]
Číst →Newtonova metoda pro hledání kořenů rovnice f(x) = 0 je založena na názorné geometrické interpretaci. Průsečík tečny sestrojené ke grafu funkce v daném bodě xk s osou x může být lepší aproximací hledaného kořene než xk samotné. Protože se jedná o aproximaci danou průsečíky tečen s osou x, někdy se používá pro tuto metodu označení Newtonova […]
Číst →Celý text se vzorci v PDF naleznete zde: Interpolace na ekvidistantní síti uzlů
Číst →Celý text se vzorci v PDF naleznete zde: Newtonův interpolační polynom
Číst →
Morové prázdniny končí a Newton se v roce 1667 vrací do Cambridge nikoliv jako bakalář, ale jako volený člen Trinity College. S sebou tehdy přinesl mnoho spisů. Například jeden z nich sepsaný 13. listopadu 1665 nesoucí název: „Úvaha o fluxích a jejich aplikacích na problém tečen a křivosti čar”. Další, který dokončil v říjnu následujícího roku […]
Číst →
Isaaca Newtona napadlo v jednom lednovém dni roku 1666 učinit pokus se světlem. Dokonale zabednil celou místnost. Do jedné okenice vyvrtal malou dírku tak, aby jí mohlo pronikat sluneční světlo. Tento paprsek namířil na protější stěnu, kde se mu zobrazila jasná skvrna. Pak postavil do jeho cesty trojboký hranol a objevila se mu na stěně duha. […]
Číst →