Práce je určena jako studijní text k předmětu Dějiny fyziky. Je členěna na čtyři části. V první části je stručně shrnut celý Newtonův život. V druhé části je přehled politické situace v Evropě a stav vědeckého poznání v Newtonově době. Je zde výčet významných vědeckých osobností. Třetí část přibližuje Newtonovu práci v oblasti matematiky, klasické mechaniky, optiky a astronomie. Je […]
Číst →Newton má co se týče barev i svého odpůrce – Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832). Ten v roce 1810 vydal „Nauku o barvách”, které si posléze cenil více než svých básní. Z pozorování odlesků na sněhu vydedukoval, že barva je příbuzná stínu, se stíny se spojuje a v nich se i zjevuje. Barva je pouze zakalení […]
Číst →
16. dubna 1705 se Newton stal prvním člověkem Anglie, který byl za vědecké zásluhy královnou Annou pasován na rytíře [7] a tím povýšen do šlechtického stavu. Od tohoto roku se podepisuje Sir Isaac Newton nebo Isaac Newton, Egues Auratus. Podle jeho samotných slov jeho kořeny zasahují do Skotska, kde sídlil šlechtický rod tohoto jména ještě za jeho […]
Číst →Hooke kritizoval Newtonovo tvrzení oprávněně, neboť novou korpuskulární teorií světla nebylo možné objasnit všechny výsledky známých pokusů, zejména ohyb světla a vznik barev na tenkých vrstvách. Nevraživost Hooka a Newtona se prohlubovala nejen z důvodu optiky, ale i mechaniky. Dokonce jednou při přednášce o světle vykázal Newton Hooka ze sálu. Nenávist to byla doslova až za hrob, proto když […]
Číst →
Zapomnětlivost či paměťový zkrat jsou v roce 1691 příčinou požáru v jeho pracovně, kde nechal na stole hořet svíčku a odešel. S požárem přišel o rukopisné výsledky svých výzkumů a ocitl se v podobně špatném psychickém rozložení jako ve svém předškolním věku, kdy jeho matka Hannah se odstěhovala za svým druhým mužem na faru do North-Withamu. Toto trauma […]
Číst →Rok 1682 je pozoruhodný úkazem komety, která se k Zemi vrací jednou za 75 až 76 let a je dobře viditelná pouhým okem. Polohu této komety, která později ponese název Halleyova, vypočítal za pomoci svých gravitačních zákonů Newton a Halley v roce 1705 z těchto údajů určil její periodu. Právě na popud Halleye Newton intenzivně pracuje […]
Číst →
5. července 1687 Newton vydal knihu „Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica” v překladu „Matematické základy přírodní filosofie”, knihu, která neměla ve světě předchůdce. Dříve existovala pouze statika, kinematika a jen pár poznatků z dynamiky od Galileo Galilea, Reného Descarta a Christiaana Huygense. Newton zde podává soustavný a na svou dobu úplný systém dynamiky hmotných bodů, tuhých těles a tekutin, […]
Číst →Mikuláš Koperník (1473 – 1543) v díle „Šest knih o obězích sfér nebeských” uvádí, že střed Země není středem světa, ale středem tíže a dráhy Měsíce. Všechny dráhy obklopují Slunce, jako by stálo v jejich středu, a proto střed světa leží poblíž Slunce. Poměr vzdálenosti Země-Slunce k výšce nebe stálic je mnohem menší než poměr zemského poloměru ke vzdálenosti Slunce, takže tato […]
Číst →Celá klasická mechanika, včetně nebeské mechaniky, je založena na těchto třech zákonech: Lex. I. Corpus omne perseverare in statu suo quiescendi vel movendi uniformiter in directum, nisi quatenus a viribus impressis cogitur statum illum mutare. Každé těleso (o hmotnosti m) setrvává v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém (s rychlostí v), pokud není tento stav přinuceno […]
Číst →
10. srpna 1675 král Karel II. položil základní kámen Královské greenwichské observatoře a v létě následujícího roku už Royal Greenwich Observatory stála. V té době byl také zřízen úřad královského astronoma, aby řídil práci observatoře a podporu navigace. Byl určen pro astronomický vědecký výzkum vedený Johnem Flamsteedem (1646 – 1719), po němž získal jméno „Flamsteedův dům”. Ten se později stal […]
Číst →